Já svého muže miluji - ale bývaly doby, kdy jsem ho doslova nenáviděla. To je to - jednou jsi dole, jednou nahoře. Nechci po manželovi slib věrnosti, ani on po mně. Ale ví, že pokud se to stane, nechci nic vědět a jediné, co jsem ochotná a schopná pochopit, je jednorázovka, nic víc - prostě náhodný úlet. Ale je otázka, zda bych to odpustit dokázala - to nemůžu dopředu vědět.
Neříkám, že celý život s ním je procházka růžovou zahradou, to ne - ale taky to neznamená, že ho nemiluju a že jsme spolu tzv. ze zvyku - to teda rozhodně ne, to mi přijde málo.