Šuplíku, skutečně jsou lidi, kterým se vojna a armáda jako taková líbí a pro některé z nich je to dokonce nejpřijatelnější forma seberealizace. Nejsou to jen násilníci, zakomplexovaní manipulátoři, kteří se těší, jak se budou konečně moci realizovat.

Ale práci s extrémně vysokým nebo naopak extrémně nízkým stupněm rigidity vyhledávají mj. lidé s autistickými rysy, autisté a lidé s poruchami sociální a emocionální složky. Mezi práce s nízkým stupněm rigidity patří třeba svobodná povolání (spisovatel, režisér, překladatel...), mezi ty s vysokým stupněm rigidity patří právě třeba armáda.
Líbí se to lidem, kteří potřebují vůdce, jasné a přehledné situace (kdo tomu tady velí, jaké jsou moje povinnosti, jaký tu platí řád, jakou strukturu má sdělení veliteli, podřízenému, co mám kdy říct...), a naopak mají potíže v běžných situacích, které zahrnují právě třeba sociální a emoční záležitosti (běžný nákup v obchodě, společenskou konverzaci, příliš volné situace, které vyžadují vyspělé sociální a emoční reakce a chápání většiny běžných situací).