Zajímal by mne váš názor na následující situaci.
Dítě čerstvě na druhém stupni má dva zásadní zájmy, ve kterých vyniká a které ho baví. Jinak je to průměrný žák, poměrně dost líný, není ambiciózní (jen v tom, co ho zajímá).
Sám se mezi tím plácá a svádí "vnitřní boj". Baví ho oboje, ale v obou případech, ať už se rozhodne pro kterýkoli z těch dvou oborů, to bude znamenat dost práce. S tím víceméně počítá a myslím, že by byl ochoten do toho jít, jenže jedna je o něco náročnější.
Jde mi spíš o to, co pokládáte za praktičtější. Oba obory nejsou příliš lukrativní, pokud by v nich byl průměrný. Ta "věda" asi ani kdyby byl nadprůměrný, leda kdyby odešel z ČR a ani tak to moc růžově nevidím.
Přijde vám lepší řešení dělat "vědu" a nechat si umění jako koníček nebo naopak?
Já mu navrhuji, aby se zaměřil na umění, protože tam je větší šance vyniknout a slušně se tím živit a jako koníček si nechal vědu - ostatně vystudovat to může i "při zaměstnání"... ale zrovna včera jsem slyšela v nějaké reportáži, že většina rodičů děti od uměleckých oborů spíš zrazuje.