tak... u nás jednu chvíli to slovo padlo, čistě hypoteticky kvůli možnýmu downovu syndromu u jednoho z kluků, ale rozhodli sme se, žei v případě zjištěný vývojový vady do nich šťourat nebudeme. kluci jsou zdraví, díky Pánu bohu. do trojčat bych nešila, ale od 4 více ano. proč? protože už na světě děti mám a mojí prvotní povinností je postarat se o ně!! riziko komplikací je takový, že by ohrozilo nejen děti, ale i mě. vyvražděte mě po přeslici, ale než bych zabila sebe, zabiju dítě. obětuju se jen pro narozený děti. navíc by to byl i materiání i emoční záhul pro celou rodinu takový, že nevím, jak bychom to ustáli. i jako partneři... navíc míra mých mateřských pudů je momentálně na bodu mrazu vůči dalším dětem, dokážu se rozněžnit už tak max nad novorozencem a i u nich nějak neprahnu po ňuňání, momentálně mám stopstav