Díky všem za příspěvky. Snad to nějak zvládnu. Budu muset nějak překonat svůj odpor ke střídání chův u dítěte a holt tu při nemocích bude každý den někdo jiný. Půjde jen o dobu než se zajedu, časem bude možné, abych zase zůstávala doma já. Pokusím se nějak pořešit i manžela, asi s pomocí nějakého poradce, psychologa. Sama už nedokážu vymyslet jak mu vysvětlit, že aslespoň občas potřebuju a vyžaduju jeho pomoc, byť miminální.