Zapoměla jsem napsat,že nakonec šel a i ostatní,protože ti vybraní lehli z neštovicemi.A hned na to došla se domlouvat,z kterou skupinou budu chodit uklízet,i když jsem jí před tím řekla,že to má dělat člověk věřící,kterému to něco přináší a pro sebe a né nevěřící,aby si syn zasloužil a že to rozhodně dělat nebudu,že mi to připadá falešné.Odmítla jsem ji tehdy a asi jsem tím synovy zavařila.

Ale ten úklid měl být moje zásluha a pro mne.A mne to nic nepřináší,jen ztrátu času,kterého mám i tak málo.Tím by to nebylo správné,abych chodila.

Syna by se to nemělo týkat,on je přece samostatná osobnost,se svými dobrými skutky,ale i hříchy.