Přesně to mě napadlo. Dcera to v předškolním a raně školním věku měla, když bylo dlouho hnusno, nebylo slunce, ale nebyl ani sníh, prostě jako je teď - zprotivněla, nic nechtěla, pospávala, několikrát jsem řešila, jestli není nemocná. Vyrostla z toho, nebo spíš už ví, že to není důvod prudit okolí. Ale já jsem příčinu pochopila poměrně brzo - ona to má totiž chudák malá po mně, jak není slunce, chovala bych se nejradši jako ta starší paní z Perníkové chaloupky.