Výrobní blog:


Jede jede mašinka
aneb Nudíte se? Nestavějte si mašinku.

Jako správný inženýr jsem si zase nejdříve zhotovil výkres v AutoCadu. :o) Základní koncepce - hliníkový plech na podvozek, vršek ze dřeva. Jak to pohánět? Parní stroj asi ne. Takže elektrika. Jak to zpřevodovat? Těžko. Nakonec mě napadla podobnost s tankem a našel jsem převodovky i s motorem jako náhradní díl. Pohon na zadní kola, z nich převod kladkou a táhlem na předek. To bude asi největší slabina, ale když to nepůjde, tak pojedou jen zadní. Jak to řídit? Zatáčení kol by asi bylo jednodušší, ale to moc neodpovídá mašince. Regulátor pohonu pro tanky se fakt blbě shání. Po nějakém čase kombinování klíčových slov v googlu jsem nalezl návod na mix pro pásový pohon robotických hraček. Realizace se ale vymyká mým schopnostem. Naštěstí mám bratra ještě šikovnějšího než jsem já, pro kterého je to "brnkačka" a který potřebný mix navrhne a sestaví. Ovládání zajistí bazarová dvoukanálová RC souprava - za hubičku. Mašinka by taky měla syčet a houkat. To by měl zajistit generátor zvuku parní lokomotivy. Stavebnice sice spíš šumí a kvičí, ale nic lepšího asi neseženu.

Obrázky a realita
Realita je vždycky jinde než obrázky a ani jsem proto detaily moc nepromýšlel. Hliník jsem koupil ve Feroně a následně ve stylu Nerudy odvezl tabuli 1x1 m na zadních sedačkách v autě - pražský provoz bez zadního zrcátka, to je požitek. Ve svěráku na kuchyňském stole až zázračně přesně za pomoci kladiva ohnul do "vany". Odvrtal otvory, napasoval převodovky. Zatím dobrý. Přední kola jsem se rozhodl uložit do kluzných ložisek - teflon je drahý, tak postačí silonové tyčky. První pokusy s odvrtáním děr pro osy dopadly neslavně. Se stojanovou vrtačkou to bylo lepší, i když do dokonalosti dost chybí. Ocelové osy z 8 mm tyče z OBI. Kolečka - není soustruh, tak jsem vyřízl větší než malé množství koleček z 3 mm překližky a lepil a lepil. Vyvrtal dírky, dopiloval zarážku na osy. Taťka vypomohl s vysoustržením kladek. Gumové obruče na kola prozatimně vyříznuty z gumového těsnění, do budoucna by měl být silnější gumový O kroužek. Kotel - plechovka od čehosi z domácích zdrojů, mírně stažená na průměru. Krásně se pájí. Původně měl být "kotel" odklápěcí, ale to by musel být přesně uříznutý a pantík by se špatně chytal. Nakonec bude uchycen přes dva šroubky na obou koncích - stylově vepředu přes "víko" kotle, v kabince přes "dvířka na přikládání". Po sestavení elektroniky se ukázalo, že motory jsou příliš silné - je to poněkud zbrklé. Zakoupeny 2 ks Speed 250. Ty maj menší osu. Takže sehnat pastorky na 2,0 mm osu. Bude toho eště dost. Pohon - kola nejsou odpružená, jakmile jedno z kol nesedí na zemi, hrábne a mašinka se roztočí. Normální gumičky moc pruží. Nakonec jsem objednal nestandartní O kroužky cca 3,5x84 mm. Sedí výborně, jsou tužší a poměrně spolehlivě přenášejí pohon i na přední kola.
Převodovky se neztišily ani po namazání, ani při omezení výkonu. Po delším hledání jsem zjistil, že kovové jsou upgradový díl a do tanků se osazují plastové. Oprášil němčinu a na ebay kontaktoval německého prodejce. Pak jsem stejný díl nalezl v nabídce dovozce RCM-Pelikán, ale nejsou skladem v ČR. Po nějaké chvíli komunikace se podařilo dohodnout prodej dílu ze servisu. Uvidíme.
Po drobných úpravách nastavení regulátoru první pokus o osazení elektroniky. Nakonec jsem generátor zvuku osadil na kovové distanční sloupky do podvozku, a nad něj přes plastové sloupky balsovou překližkovou destičku, ke které jsem přichytil na gumu regulátor. V jednoduchosti je síla.
Plastové převodovky se ukázaly jako smysluplný downgrade, jsou tišší, chodí snáz. Akorát jsem musel přehodit všechna kolečka do stávajících, neb jsou upraveny pro menší motory a nové měly trochu jiný tvar plechů. Nyní mi přebývají ty kovové vč. motorů a nádavkem dva motory Mabuchi RS-380. ;-)
Trochu je problém s gumovými kolečky, že se špatně smýkají do stran při prudkých zatáčkách, motory dostávají zabrat, ale výhody převažují. I přes tuning chladiči se motory hřejí. Zatím ošetřím kabely proti přetavení bužírky a asi dám i pojistku na lipolku proti zkratu, až se motory spálí tak předělám upevnění na kovové, aby se teplo přeneslo do těla převodovky.
Mašinku jsem se rozhodl nastříkat, dle přání zákazníka musí být bílá (synek tehdy jinou barvu neuměl). Kvůli rychlému schnutí jsem zvolil barvy Gunze Sangyo Hobby Color. Vyloženě špatná volba to nebyla, ale příště radši normální syntetiku. Barvy se hodně ředí, takže pak tolik nekryjí, moc nedrží, snadno se poškodí. Holt jsou to barvy na plastikové modely. Navrch jsem dal dvě vrstvy čirého akryl laku Tamiya. Chtěl jsem původně Sportakryl, ale nepovedlo se mi ho dostat z trysky pistole. Za oběť padlo docela dost krycí pásky, zakrývání trvalo snad déle než stříkání. Výsledek je nicméně vcelku esteticky hodnotný. Kolečka jsem stříkal přes šablonu, takže tam přechody nejsou úplně ostré.
Po nalakování jsem se rozhodl zkusit přidat do pohonu ojnice. Vše jsem přeměřil, vyřízl, odvrtal, sestavil, odzkoušel. Mašinka jezdí rovně docela dobře, v zatáčkách se kola v mrtvém úhlu koušou. Ne že bych to nečekal... Příčina je v nepřesnostech a vůlích. Sice jsem to dobře změřil, ale jakmile přes kolečka napnu gumu, vychýlí se blíž k sobě a pak se ojnice vzpříčí. Tak jsem zkusil přední kola posunout tak abych eliminoval vliv stažení gumou. Stejně to nepomohlo, jelikož vzdálenost čepů od os kol kolísá v řádu desetinek mm a když se složí dvě opačné tak jsem na víc jak 0,5 mm. Ojnice má na čepu malou vůli, která to sice pobere, ale tahle vůle způsobí to, že se v mrtvém úhlu ojnice vzpříčí. Zejména v zatáčkách, kde kola jdou proti sobě nebo jsou smýkána do stran. Jelikož nejsem hodinář, nedokážu to vyřešit. Jakékoli mechanismy na překonání mrtvého bodu by byly asi a) odpudivé b) ne moc funkční. Závěr: ojnice jsou první věc, kterou musím odpískat, i když to s nimi vypadá moc pěkně.
Abych si spravil chuť, udělal jsem odpružené nárazníky. Do přední a zadní stěny jsem zapustil mosaznou trubičku 6,2 mm, přidal podložky jako opěrky, koupil velké hřebíky, které jsem musel ale na soustruhu trochu stáhnout. S pružinkami nastala krize, objednat 4 ks malých pružinek na zakázku by bylo drahé a na dlouho, nakonec jsem v zásobách po dědovi v dílně našel 3 +-stejné pružinky a jednu překroutil z jiné. Už došla trpělivost... Na hlavu hřebíků jsem dal filcové podložky, na druhý konec závlačky. Pružiny nevypadají moc pěkně, až někde objevím lepší tak je vyměním.
No a tím jsem tak nějak skončil... zatím...

To be continued...
- upevnit "kotel"
- komínek a parojem
- nainstalovat elektroniku - přijímač, regulátor, baterie, generátor zvuku, ledky, páčkové vypínače do kabinky, tlačítko na píšťalu do parojemu
- dořešit pohon předních kol - snad ještě jestli přidám ojnice
- dořešit obutí předních kol
- sehnat pastorky, upevnit menší motory
- dořešit napájení LEDek
- nalepit chladiče na motor a hřející se tranzistor
- lakovat, lakovat a lakovat
- trochu jsem zapomněl na nárazníky!
- "Táto, ona ta mašina chce hagon!"

"Build blog" - foto tady:
15.1.2011 - hotova podvozková vana s převodovkama
24.1.2011 - podlaha a první kolečko
20.2.2011 - komplet přední kolečka s kladkami, silonová ložiska
13.3.2011 - rozestavěná korba
10.4.2011 - hotový kotel a boudička, začíná se podobat mašince
28.4.2011 - zakoupeny O kroužky 50x5 mm na kolečka - padnou jako ulité; rozdělané upevnění kotle
xx.6.2011 - kotel uchycen, pohon na přední kola, elektronika a pohon na testování - video
16.6.2011 - páčky v kabině, kabina vymalovaná
xx.7.2011 - namontovány Speed 250, drobné úpravy elektroniky; sháním převodovky s plastovými pastorky, snad budou tišší
1.8.2011 - nainstalována převážná většina elektroniky (kde se ty dráty berou?), zbývá pár propojení; vývod na LED hotov; připájeny trubičky pro komínek a parojem, vysoustruženy vrchní části ze dřeva; plastové převodovky nakonec na cestě - snad je brzo odzkouším
8.8.2011 - plastové převodovky; vnitřek krom LED je ve finálním stavu; tjůning motorů chladiči moc nepomohl, ale zatím jen ošetřím kabely proti spálení a budu čekat až odejdou; tmelím a brousím a připravuji nástřik
8.8.2011 - video
xx.09.2011 - v dílně lakýrnické
10.10.2011 - mašinka nalakována, nainstalovány ledky a kompletní elektronika
xx.10.2011 - pokusy s ojnicemi končí neúspěchem :-(
30.10.2011 - hotovy nárazníky a tím končí pohádka o výrobě mašinky... no, teda, snad...
7.11.2011 - vídeo mašinky v akci!

Epilog:
"Táto, já tu mašinku dělám rád."
"No to já taky, synku, hlavně když mi pomáháš."
"Ale už ji děláme dlouho, táto."
"No to máš pravdu, ale už to brzo bude hotové."
"Táto, ale ona potřebuje hagony."
"Myslíš?"
"Ona potřebuje." (nakloní se k mašince) "Já chci hagon!"
"Tak to jí asi budem muset nějaký udělat, ale až někdy později."
"Potom, táto. Ona chce dva hagony."