Ahoj,

nerozumím "vánočnímu odpouštění" - nechápu, proč by zrovna Vánoce měly být jakoby "automaticky" spojovány s nějakým odpouštěním - celý rok, celá léta jsou na to dost dlouhá...

Velice podobně jako ty to mám já s bráchou - to už je let a let, co spolu vůbec nekomunikujeme, už ty roky přestanu počítat....a všechno naprosto zbytečně kvůli švagrové, která mě a mou rodinu nenávidí a brácha jí to všechno odkýval. Příležitostí ke smíru bylo mnoho - vše vyšlo naprázdno.

Já spíš razím heslo, že si nechci zkazit JÁ svoje Vánoce.

Ohledně maminky - vnímám to, že zde je to o to složitější, že například pro mě je to nejbližší člověk, kterého jsem kdy měla - ani manžel mi není tak blízký jak to pro mě představovala ona. A je to tak, jak tu někdo psal nade mnou - už dva roky můžu jenom nosit stromeček na hřbitov a na Štědrý den zapálit svíčku. Nedovedu si vůbec představit s ní "nemluvit", opravdu NE. S maminkou NE. S kýmkoliv jiným se bavit klidně nebudu, ale s maminkou - VŽDY - bohužel já už nemůžu....