Přidat odpověď
mám doma tři děti s víceropotížemi..
nejstarší - PAS, dysgrafie, dyslexie, vysoce naprůměrný intelektuál, sociálně mimo - sekunda na gymplu
prostřední - prvňakča necelých 8 adhd a pas
a nejmladší 4,5 expresivní dysfázie
ale musím říct, že jsem ráda, že je mám všechny tři, mimochodem oba starší chodí do normální školy, páč u nás specka ani v dojezdové vzdálenosti chybí a musím říct, že jim to pomáhá, nejstaršímu pomohl přechod na gymnázium, kde to sociálno se trošku zlepšilo proto, že na ZŠ přesto, že ve třídě měli jen 20 dětí ho neskutečně 5 let šikanovali a přes veškeré naše snahy to řešit, se to úplně nedařilo.
Myslím, že zakladatelka to taky trošku přehání.
Chodí do spec třídy, učitelka je mladá, umí to s nima, očividně má i dobře zmapovanou situaci - když říká zakladatelce, že syn není startér, jen neví kdy přestat, tak bych s ním pracovala doma na tomto, na sebeovládání a na tom neříkat hezké věci.
Prostřední se taky tloukla před rokem do hlavy, byla agresivní, říká nehezké věci, je ukňučená, uječená, špatně spí, přesto ve škole 4 hodiny se dokáže vybičovat a být hodná a snaživá. Co je pak doma snad ani radši nebudu popisovat - např. tři řádky do písanky píšeme hodinu i déle.. je nesoustředěná, roztěkaná, bulí u toho, že to nezvládne, že to neumí, nemá na to
vím že to nemáš zakladatelko jednoduché, ale myslím, že učka je OK, zaměř se na to, aby si se synem doma více pracovala na tom, aby neříkal nehezké věci, určitě alespoň částečně se to dá natrénovat, ad agrese vůči sobě, najít nějakou náhradu - bušení do polštáře, do plyšáka, do postele, mikiny, čehokoliv měkčího... jak chce začít, upozorňovat, odvézt.. nechat. na každé dítko platí něco jiného..
u nás na to tlučení pomohla až domluva s psycholožkou
prostě po malých krůčkách a dále komunikovat s uč, ale myslím, že vše potřebné ti řekla.
Předchozí