Aefik,
to byl celý soubor věcí.
Nejprve jsem vyloučila ten tlak zvnějšku (a pak i zevnitř...taková ta zasunutá traumata, ale to už byla třešnička na dortu).
Bylo to doopravdy naprosto stěžejní - zvolnit tempo a nastavit si jinak priority.
Vypadá to strašně jednoduše, jenže vypadnout z toho šílenýho kolotoče je pro některé lidi naprosto nerealizovatelné - ať už objektivně, nebo z jejich hlediska.
Někdy to chce pomoc zvenčí.

Ale jestli ti je po lécích dobře a plně ti nahradí to, co potřebuješ, tak i tak máš veliký štěstí, mně nebylo i přesto, že hodnoty krve byly v normě.