Tak už to máme s naším kulíškem taky za sebou, 10. 2. 2001 jsme absolvovali v Neratovicích relativně velmi příjemný a velmi rychlý porod (od přijetí jen 15 minut). Byl u toho i můj muž, který mě držel za ruku a moc mě podpořil. Nikdo ho neomezoval v délce pobytu po porodu, mohl být se mnou na sále i na pokoji, i fotit synka. Protože se Davídek narodil trochu předčasně, pobyli jsme v nemocnici déle než je obvyklé. Měla jsem problém s kojením - resp. problém jsme měli oba - Davídek byl na pití moc slabý a raději dostával moje odstříkané mléko hadičkou. Přestože musel být asi 4 dny v inkubátoru a dostával infuzi, naštěstí nás nepřevezli do jiné nemocnice.

Opravdu naštěstí, protože pochybuji, že by se nám jinde tolik věnovali. Nikdo mého synka nenutil pít z láhve, nedávali mu kromě infuze a trošky glukozy žádnou umělou výživu a stále mě podporovali v pokusech o přiložení miminka k prsu. Nakonec se nám to sedmý den po narozeni povedlo. Davídek teď pije jako kdyby četl všechny příručky o kojení :o) a pěkně přibývá.

Moc děkuji všem, kteří nám poskytli tolik laskavé péče (jen na jednu dětskou sestru bych raději úplně zapomněla a být primářem, asi bych se s ní rozloučila...), jmenovitě bych chtěla poděkovat dětské lékařce Řandové, porodní asistentce Novákové (úžasně citlivý přístup k matce i miminku!), vrchní sestře Schillerové, panu doktoru Ptáčkovi a panu primáři, paní hospodářce Vršecké, rehabilitační sestře, také všem ostatním lékařům, sestrám i pomocnému personálu.

Další dítě bych chtěla porodit opět v Neratovicích a každému, komu vyhovuje individuální přístup a vlídná atmosféra, mohu tuto porodnici i s personálem vřele doporučit. :o)