Monty, vím, že o synovi hodně píšeš a že ti na jeho budoucnosti a samozřjemě na něm jako takovém moc záleží. Mám ale pocit (a vůbec to nemyslím jako kritiku, jen jako námět k zamyšlení od nestranného pozorovatele), že se příliš vyžíváš v jeho "odlišnostech" a považuješ každou jeho vlastnost za projev talentu. Třeba i to, že ho nebaví matika nebo že píše nespisovně a s pravopisnými chybami. I když v tomto ohledu třeba říkáš opak, já to prostě tak cítím. Mám ve svém okolí několik případů rodičů talentovaných dětí, kteří měli podobný přístup: větný rozbor je k ničemu, školní matematika je otrocké dosazování do vzorečků, zeměpis také není důležitý ... A zkušenost je bohužel ta, že ty děti talent promrhaly a dělají teď něco úplně jiného a "podřandého" vzhledem ke schopnostem, které vykazovaly v dětství. Talent skoro nikdy nestačí. Je potřeba vytrvalost a ta se získává třeba právě studiem těch "zbytečností", které se učí ve škole.
Tím chci říci, že tvůj syn, přestože je určitě velmi talentovaný a trochu "jiný", je především DÍTĚ, které potřebuje vedení, aby mohlo najít svou cestu. Myslím, že v dnešní době se na tohle dost zapomíná. Je hezké dát dětem svobodu a možnost volby, ale 12 letý kluk, jakkoli vyspělý, je prostě ještě dítě, které se (tak to vidím já) nemůže samo rozhodnout, že zeměpis je nanic. Respektive on si to může myslet, ale je na rodičích ho vyvést z omylu. Já to vidím tak, že momentálně a minimálně tři další roky je hlavní náplní jeho života škola se všemi svými nedostatky. Mimo školu se může zabývat tím, co ho baví ... kreslit, pozorovat mravence ... , ale já bych ho v přílišném vyhraňování nepodporovala.
Ty určitě teď namítneš, že se vyhraňuje sám ... ale děti často dělají věci, o kterých vědí, že nám udělají radost. Doufám, že se neurazíš pro to, co jsem napsala. Myslím to dobře. Je jasné, že se neznáme a že to, co píšu, může být úplně vedle.