ostříhání - vůbec možná nevěděla, že je to špatně - osobně bych nijak neřešila, resp. společně bychom ostříhaly ségru a braly to tak, že takovéhle věci se stávají

šmouhu - zase bych řekla, že to nebyl naschvál, ale nápad a opakovala to, protože bylo neodolatelné tu černou šmouhu na zdi znovu vyzkoušet (zamalovala bych to sní)
vysvětlila proč ne (spíše vklidu než důrané vytknutí)

vana - řekla bych ne, dodala něco na hraní (i víc lahviček, s různými naředěnými levnými mýdli a at si to užije), ostatní dala raději mimo, vysvětlila proč ne (spíše vklidu než důrazné vytknutí) - neříkám, že bych nevyletěla být unavená a být to podruhé nebo potřetí a něco drahého

pohovka - sedla bych si nešťastně na pohovku a řekla dětem, že to je teda hodně špatný a že nevím, jak to opravíme, nebo bych vylítla - podle mého momentálního stavu (hladová x najedená, unavená, při síle, ve stresu, bez stresu)

osobně mám pocit, že se nějak cyklíte, důrazné napomenutí nepomáhá, skoro bych řekla, že ten počet (jestli dřív nebyl) takovýchto situací, tak je něco vnějšího špatně, nefunguje a dcera takhle blbě reaguje a dělá "blbosti"

moje dítě dělá jiné věci (neničí věci, ale zlobí jinak), jsme taky zacyklení a klíč jsem dosud nenašla
takže moc asi neporadím, ale zkusila bych trochu změnit přístup (i jinde), něco s dcerkou je. To kapesné bych nestrhávala nebo ne v takové výši, a tresty volila spíš menší, tohle jí podle mne poposune spíš zase ještě do větší opozice.