Přidat odpověď
1.Vysvětlila dceři, že se mi to nelíbí. A že ji příště ostříhám taky, jestli ještě jednou mladší stříhne.
2. Při opakování bych ječela. Společnou nápravu nedoporučuju, moje děti to velmi bavilo.
3. Potrestala bych se a hlídala při koupání.
4. Za prostřiženou pohovku bych jí hodně vyhubovala a nejspíš i plácla, pokud bych byla duševně v nepohodě, ale spíš ne. Sankce žádné, jen bych se s ní ten den moc nebavila a dala jí najevo, že se hodně zlobím.
Obě holky mají stejně pitomé nápady jako tvoje dcera. Ta starší hned v první třídě při prvním úkolu nastříhala písanku na takové cárečky. Já myslela, že to udělala mladší, ale ne, ona prvňačka. Jen tak, protože ji to napadlo. Podobné záseky se opakovaly. A teď už dlouho nic. Musím to zaklepat. Přechází je to. Ale různé patlárny milují dodnes. Smíchají suroviny na vaření v nepoživatelnost nebo jen vodu a natrhané listy z pokojových květin, rozdrcené kaštany a žaludy, co si domů nanosily a pak to schovají, abych neviděla a nechtěně do toho šlápla nebo něco položila. Osvědčilo se mi nechat je vařit, pak už to nedělaly. Jo a mladší mě přiváděla k šílenství tím, že si prokusovala oblečení, i ponožky. Nebo prostřihávala. Nepomáhalo nic. Vystříhla dírku i do oblíbeného trička. Přešlo to samo tak po roce (začalo to poslední rok ve školce). Bohužel i když chápala, že oblečení ničí, že ho bude mít zašívané, tak to prostě dělala dál. Neměla jsem nervy jí při každé dírce nadávat, tak jsem jí to jen přinesla ukázat a řekla, ať se podívá, jak je to teď hnusný a že bude chodit jako odrbanec.
Předchozí