nevím jestli něco s učitelkou vyřešíš. Umím si představit, jaké je to s takovým dítětem. Každopádně my vysvětlujeme, vysvětlujeme - tím bych řešila ty nadávky, debile..atd. Pořád mluvit o tom, že dotyčný nadávající je nezdvořák, a syn je přece chytřejší nebude opětovat, protože není slušné nadávat, ať si myslí něco ve smyslu - ty ubožáku, neumíš se chovat a já ano. My se tak doma s mamkou k sobě nechováme. Vím, že ho to bude vytáčet, ale asi se to dá nacvičit. Jestli jsem to dobře pochopila je to prvňák, tak buď na něho tvrdá, vystavuj ho situacím - ať se naučí poradit si sám, prostě ho sociálně otužuj, jak a kde se dá - nevím co sám zvládá, ale např. sám dojít do školy, kolektiv kroužku, sám zodpovědně nakoupit...vymýšlej a aranžuj mu různé sitace, hlavně pravidelně. Neulehčuj mu to, neomlouvej ho diagnózou - to je cesta do pekel, na druhou stranu o tom všem s ním mluv, měj pochopení, ale chtěj aby zvládal věci na které má - dokopej ho k jeho limitům. Nevím jestli je to srozumitelné. Každopádně bude hůř, až bude dospívat, teď máš ještě šance do něho dostat co se dá...Samozřejme režim, plány. A jestli začal v září v novém kolektivu, tak se nedivím, že ještě kolem sebe kope, adaptace je u těch dětí dlouhá.