Uco, libi se mi co jsi napsala a je na tom pekny kus pravdy.

Monty, vyrostla jsem pod hodne autoritativni taktovkou a dlouho si neuvedomovala, ze se necham lidmi vlacet, ze nejsem sama sebou, ze se nemusim citit za kazdou cenu vinna. Pomohla mi az prace s psychologem uvedomit si a delat veci tak jak chci ja. Je to hodne dlouha cesta a kdyz se dostanu do vetsiho presu a tim presem treba neni to, ze nemam doma uklizeno a navareno, zacinam se ztracet. Ja vim, ze lide mohou pracovat na sve zmene. Ale je to asi jako s alkoholikem... dobry, dobry, dokud je vsechno pod kontrolou, pak kdyz se zacne zem otrasat, je tezke nesahnout po lahvi. Nekdy mame v sobe zaryte nejake vzorce, ktere se nam samotnym nelibi.