ani já jsem tím nemyslela nic zlého.

Jen ty to prostě máš nějak - od počátku píšeš - a tak nějak podvědomě předpokládáš, že to mají lidé v okolí stejně.

Nemají.

I kdyby se snažili a i kdyby ti chtěli udělat radost, prostě nejsou stejní... nevnímají to, co vnímáš a co bys vnímala jako adekvátní odezvu ty.
Adekvátní odezvou nemyslím nějaké velké ocenění, - chápu - stačilo by prosté "tak dík" nebo "nedík, to mi vadí".

Takový ten pocit, že člověk neví na čem je - je dost úděsný.

Ale tam se vrátím k těm očekáváním.

Když něco prostě poskytneš, zkus neočekávat zpětnou vazbu (nakonec na to se ptáš). To, že poskytneš, uděláš prostě proto, že můžeš nebo, že chceš... a pokud ne, tak to prostě nedělej. Je mi líto, víc nevyškrábu, roky jsem se zabývala podobným, abych zjistila, že mne těší někomu něco poskytnout a tu zpětnou vazbu nečekat.

Jako o Vánocích... dám dárek. A tečka.