No a? Ony se snad umějí bavit samy beze mne, ne? Máme sraz v tolik a tolik, potvrdím to, chci přijít, ale ono se to nějak schruje a já to nestihnu - no tak zavolám, že se omlouvám, ale nestíhám a kdy dorazím. Nemusí sedět jak blumy a čekat, mohou se normálně bavit - teda a dělají to, takže ony s tím problém nemají a zaráží mě, že někdo má.
Moje jedna kamarádka, s kterou se scházíme jen ve dvojici, má problém někde sedět sama, tak protože mě zná, tak se domlouváme - hele, v pět u mne doma /jako u ní/ - protože je jedno, že přijdu třeba o nějakou minutu později. A já jsem taky ráda, že je v klidu a nestresuje ji to, že musí sedět sama v restauraci.
Znovu říkám - chci přijít včas, ale ono to většinou nějak nevyjde.