Tak deset patnáct minut taky bůhvíjak neřeším, jak píšu, jsem od dcery zvyklá na jiný kalibr, teda zvyklá ne, nezvyknu si, vždycky mě to naštve.
Ale nemám to jen s dcerou. Je pár lidí, kteří chodí k nám do firmy na schůzky, o kterých víme, že vždycky přijdou pozdě. Tudíž si na další schůzku je potřeba dát větší rezervu nebo si dojít na oběd ještě před schůzkou atd., víme o nich, tudíž nám to komplikace nezpůsobuje. Ale nemůžu si pomoct, u mě tohle kredit toho člověka snižuje, vnímám to jako neschopnost nebo neochotu držet dané slovo.