Jentak,
píšeš nesmysly.
Představme si pracovní schůzku od 15 hodin, která má trvat hodinu, čili do 16 hodin.
Situace A) Tobě na té schůzce velmi záleží, použiješ tedy výše zmíněný trik a přijdeš ve 14.45 a musíš 15 minut čekat. Za tu dobu si vyřídǐš SMS nebo vypiješ kávu, chováš se jako důvěryhodný partner, schůzka začne včas a skončí v 16 hodin, všechno je OK . Je to opravdu velká cena za ztrátu 15 minut času?
Situace B) Jedeš si po svém, tudíž přijdeš o 15 min později. Partner si sice těch 15 minut také můźe vyřídit SMS a vypít kávu, ale nedobrovolně, on by raději jednal, poněvadž z důvodu tvého pozdního příchodu se schůzka se protáhne do 16.15, tudíž jsi ho obrala o čtvrthodinu jeho času
Rozumíš? Tobě je líto čtvrthodiny tvého času, ale jeho čtvrthodiny ti líto není. A to je právě ta neúcta k času druhého, o které tu píšeme.