Jsem srab, takze snim a pochvalim. (Kdyz to neni maso -> to pak nesnim, ale podiskutuju.)

Extrem byla extchyne, ktera by mela dostat nejakou anticenu za zniceni kazde potraviny, k niz se priblizila. Obcas ji zachranily polotovary. Ke stedrovecerni veceri jsem tak dokazala snist nejakou norskou rybi polivku snad z Frionoru, pak rybi prsty a k nim teplou a cerstve nakrajenou smes brambor, mrkve, cibule, okurek "jee, ja jsem to nestihla promichat, chcete do toho aspon trochu jogurtu?"

Upenlive jsem prosila jen o porci "na ochutnani", snedla, pochvalila a celou noc pak zvracela. Tak to slo par let, az jsem kvuli tomu zavedla, ze na stedry den se bylo doma a k zadnym pribuznym se nejezdilo.