Ano, poznám, Valkýro.
A vzhledem k tomu, že už nepijeme místo kafe čekanku a nejíme šťovíkovou polévku..no, nic...
Pokud to někomu chutná víc, nebo ropa - pardon - Rama na chleba, ať se s tím jde vyfotit, ale ať se mě tím nesnaží uctít na návštěvě


My máme recepty opravdu hodně staré, na cukroví od farské kuchařky, z bohaté fary, kde se ničím moc nešetřilo.
Jsme zvyklí jídlo ocenit - vařit umíme celá famílie a skvěle, máme rádi dobré jídlo a víme, že lze připravit skvělé, levné pokrmy i bez Babici a Ládi Hrušky - jen to chce trochu fantazie a třeba starou kuchařku.

Ale Hera, kuřecí kůže, fotbalový míč z vařené sekané a jiné kousky v dnešní době, kdy se kuchařinky chlubí tím, jak moc jídlo ošidí a ještě se to dá jíst, místo aby byly hrdé na skvělou kulinářskou práci, mi vlastně ani nepřipadají divné...

Jak mi probůh mlže kamarádka předložit narozeninový tác s pochutinami se slovy "A vyrobila jsem to za polovinu, představ si to - to stačí nahradit XY AB, tohle ubrat, tady přidat..." No, jen žrát se to nedá...

Já nosím na sleziny tácy s pochutinami bez komentáře - jde o poctivou potravu a vždy zmizí jako první