Mně stačila návštěva na švédských úřadech, mezi lidma v černých hábitech až na zem a děkovala jsem, že nikdy nebudu muset patřit, a nepatřím, mezi lidi, kteří vylezli někde z nor, že se naštěstí svým původem díky své rodině nemusím nikde o nic doprošovat a že jsem šťastný člověk minimálně z 50 %...že tam sociálně mezi nimi nikdy být nechci.
Je to hrozné se v cizích zemích o ledacos doprošovat a ponižovat se mezi jinými lidmi, kteří jsou v dané zemi z nějakých zoufalých důvodů. Krásné toho být ušetřena.
Naštěstí je výhoda třeba dvou občanství pro děti, ty se doprošovat nemusí, když občanství "zdědí" po otci, matce apod.
A jinak chválabohu za předky a rodinu, že byl člověk vyvolený a narodil se do té správné...