Dělala jsem překlady ze dvou jazyků. Všechny překlady jsou dnes odborné, obecné texty typu běžná obchodní korespondence si dnes nikdo překládat nedává. Já jsem dělala hlavně právní a ekonomické. Na technické bych si netroufla. Všichni vyžadovali vysokou kvalitu, jak po stránce gramtické, tak terminologické, a v případě nespokojenosti nebo pochbyností by následovaly reklamace a žádosti o slevu.

To se na logopedii stát nemůže. Nad jednou stránkou jsem často strávila hodinu i více (včetně korektury) a klienti by nejraději platili max. 250 Kč/NS. Byli i tací, kteří žádali pod 200 Kč za normostranu. Takže když si srovnám to, co jsem musela dělat já, s tím, co dělá logoped s mými dětmi za půl hodinu, tak rozhodně bych raději brala práci toho logopeda. Intelektuálně je to mnohem jednodušší a má čistou hlavu a jisté peníze. Já musela hlídat, aby mi klient ještě zaplatil a nesnažil se uplatňovat neoprávněné reklamace, protože dnes by chtěl každý vše zdarma. A hlavně jsem nemohla jít do místní školky, kde jsem pravidelně získala klientelu na další rok.

Dnes jsem raději zaměstnanec v zahraničí.