Libik,

se zpěvem to vidím stejně.
Nezpívala jsem falešně (s věkem je to horší), jako dítě na ZŠ jsem zpívala ve sboru, maminka doma zpívala hodně, nikdy mě nekritizovala, ale někdy těsně na začátku puberty párkrát zmlkla, když jsem se pokoušela přidat s druhým hlasem, občas i při prvním...

Přestala jsem si doma zpívat nahlas na mnoho let.

Až po cca 15 letech, když jsem uvěřila, jsem začala znovu zpívat na veřejnosti nahlas, právě při evangelických bohoslužbách. Jo, někdy je to fakt krákání, co člověk slyší Ale mně to hřeje duši.
Dneska už zase zpívám v malém sborečku, ale doma jsem se už nahlas zpívat znovu nenaučila, jen občas, když nikdo není na doslech.

Svým dcerám jsem zpěv nikdy nijak nekritizovala, podporovala jsem je, ač ta starší bývala lehce falešná občas, časem se to zlepšilo, dnes chodí obě do sboru a zpívají s gustem a dobře