Dobrý večer,

s blížícím se Štědrým dnem je mi stále více smutno a nevím, jak dál. Můj manžel se v posledních letech změnil, je pasivní a líný. Před rokem a půl mu bylo zrušeno pracovní místo, od té doby nepracuje a asi se to jen tak nezmění. Nejdříve si zkoušel něco najít, zasílal životopisy, ale bezúspěšně. Dospěl k závěru, že práci bez známosti ve svém věku nesežene a že se nebude nikde ponižovat a že je bez šance. Pracovat už asi nehodlá. Pomáhá doma a chodí do jazykové školy. Nedovedu si nějak přestavit, že takhle bude žít do důchodu. Mu to vyhovuje.
Bude mu za dva roky padesát, to snad ale ještě není důvod k takové rezignaci, nebo ano? To jeho pracovní život už opravdu skončil a budu mít doma důchodce?