vokounku, myslím, že mi úplně nerozumíš... některé věci jsou totiž nepřenosné
Já vidím smysl života i v tom, co píšeš. Jen říkám, že díky tomu, co prožívám s Bohem, i tyhle věci vnímám jinak, intenzivněji.
A to o té berličce - pro mě za mě, klidně si tak tomu může někdo říkat, svým způsobem to je pravda. Já vím moc dobře, že bez Boha bych byla jak "chromá", vím, za co a proč jsem Bohu vděčná. A nemám potřebu to nějak obhajovat Jen si troufnu říct, že když pozoruji životy lidí, kteří s Bohem vztah nemají, tak mi připadá, že jim něco očividně schází. A tím nijak netvrdím, že nemohou prožít hezký, smysluplný život.