Kudlo - mluvím obecně o tom, co prokázaly dlouholeté průzkumy, a co se učí na vysokých školách.
Tvůj přístup je přesně v relaci: "Vy mě posíláte k psychiatrovi, když nejsem bázen!" nebo "Nejím čínu!"

Myslím, že jsem to vysvětlila dostatečně, nevím, k čemu bych Ti to měla ještě přirovnat.
Možná jsi jedna z výjimek, kdy ztráta matky nenadělala žádnou strašlivou paseku, ale soudit pouze dle sebe, že ztráta matky, neřkuli její smrt, dítě nijak neovlivní, natož doživotně, protože ho přece neopustila schválně (dobře, pomineme sebevraždy), je nechutné vůči těm dětem, které se s tím opravdu nikdy nesrovnaly, nebo to té matce měly nějakou dobu za zlé a jako křivda jim to zůstalo v podvědomí navždy, jakkoli si to v dospělosti dokázaly rozumově vysvětlit...