Proč? Mě to připadá normální. Ani ostatní členové rodiny neskákali nadšením, že musí trčet na pískovišti.
Láska přece neznamená, že na sobě musíme být nalepení 24 hodin denně. Těším se na dceru, když jdu z práce, ale musím mít dobu, kdy dělám a dítě mě v tom neruší.Když mám svůj prostor, jsem obětavý rodič :)

Na druhé straně, mám ráda i ostatní děti, ráda pro ně píšu, ráda dětem přednáším, dětský svět mě zajímá.



Alraune - z pískoviště nikdo neřve nadšením a nikde jsem nepsala, že je třeba o děti pečovat 24h denně.
Dětský svět mě zajímá taky.
Ty o něm píšeš, já se v něm pohybuji téměř 20 let, v rámci výuky asi 12, a to od školky až po 9. třídu.
Ráda učím, dětem pomáhám, mám na kontě pár úžasných úspěchů a jsem za to vděčná.

Jen jsem psala, že mě (možná díky mému povolání) opravdu nezajímají cizí děti, které jen tak potkám. V podstatě se musím nutit, abych se sousedky zeptala, kolik už mimino váží, a jestli ten starší už chodí nebo tak něco - čistě ze slušnosti. Po těch informacích netoužím (proto nechápu, proč tak strašně zajímají mé děti ty ostatní )

Ale shodnout se nemusíme - já jen nechápu, že se někdo nevěnuje dítěti proto, že píše pro cizí děti