No já se ale už vyvaruju těm činnostem, které vím, že on prostě dělat nechce. Máme toho taky málo na výběr. Ale třeba ven nechtěl chodit, pouze když mohl někde kopat. Tak jsem mu koupila rýč a když nechce jít na koloběžku, tak holt jdeme hloubit jámu. Procházka musí být taky průzkumná, za účelem něčeho, hledání někoho atd.
Když jedeme k dědovi a řeknu mu, že tam pojedeme, tak je scéna on nepojede, ale když mu řeknu, že jedeme k dědovi vykopat hlínu, tak je v autě na to šup. Prakticky musí mít všechno nějaký důvod a nejlépe s podtextem potřebnosti, on musí mít pocit, že má funkci. A to třeba autem jedeme 15 minut a on si bere sebou tablet, protože jinak má strach , že se bude cestou nudit.

A třaba denní seznamy děláme spolu stylem, že mu řeknu co on potřebuje udělat atd. Tohle nám hodně pomáhá, že má rozepsané, třeba dnes má napsané, že se musí naučit nějaký trik s jojem