Zdravím Vás moc všechny, přemýšlela jsem, zde jsem napsat či nikoli, ale nakonec píši, třeba to někomu pomůže, že na tom není stejně sám... V říjnu 2013 jsme byli na protažení pindíků, oba dva naši kluci, (jelikož od narození jsou jako přes kopírák). Zákrok dělal doktor Šmakal, poté nám přišel říci, že vše je OK, že tam "závadu" nenašel... já zprvu byla ráda, ale časem jsem si řekla, že se mi to stejně nezdá, že ukáže čas... a bohužel mé pochyby se vyplnili, cca 5 měsíců po protažení to bylo ok, ale pak se to začalo zhoršovat, trubice se opět začali smršťovat. Teď už zase čůrají nekontrolovatelně.... musí pindíky hodně hlídat a směrovat, jelikož jim to stříká hodně nahoru a odkapává:( příští týden jdeme na URL do Olmika, ale tentokrát jsem nás nechala objednat k dr. Vránovi. Už teď mám nervy, buď půjdeme opět "jen" na protažení nebo se ho zeptám na reoperaci. Ani si neumím představit, jak po "protažení" to čůrání musí bolet, stačilo mi před rokem, jak se mě kluci drtivě drželi a zase strašně plakali.... Sou sice starší, ale bolest je bolest.... Od prcků se jim snažíme vše vysvětlit a popsat, dycky si o všem promluvíme tak to tak nějak zvládáme, kluci to zatím vše berou, že se "to" musí spravit, ale mě je děsně úzko a smutno z toho, do breku ...:(