Ale takhle kritickej jsem měla já rok 2010. Tehdy jsem chlapa svého ještě neměla a život se mnou házel způsobem nevybíravým. O hodně lidí jsem přišla, buď zemřeli, nebo se neztotožnili s mojí psychickou krizí (projevující se odhodláním, přehnaným nadšením a žádným velkým přemýšlením) a prostě zmizeli.
No neva, skalní zůstali

Terez, bude líp, uvidíš. Já vim, že jak se to se.e, že je to naprd. Ale máš hodného muže, dvě krásný děti, je to klišé, ale je to tak
Drž se, přeju ti, , ať na tebe vykoukne sluníčko, pošimrá tě paprskem a starosti odežene hooodně daleko.