Já nechci tady psát podrobnosti, hlavně proto, že je to velmi zamotané a těžko se to vysvětluje. Spíš mě zajímalo, jak se v situacích kdy jste zataženi do konfliktů ve kterých se těžko přiklání na nějakou stranu chováte vy. Velmi zjednodušený nástin situace by byl ten, že jsme mou o hodně mladší sestru cca 15 let de facto vychovávali my, což jejich vztahy teď posouvá do problematické roviny. Sestra už je dospělá, vadí jí, že jí můj muž dál cpe své dobro, kritiky a nevyžádané rady do života, na druhou stranu ona s chutí a zcela samozřejmě dál využívá naší rodiny jako samozřejmé zázemí, bez nutnosti cokoli odvádět "byť po sobě jen umýt hrneček po snídani". Tj. on štěká, že ona je líná jak veš, ona pláče, že s ní nedokáže mluvit slušně a furt jí jen vychovává a za takové situace ona ten hrneček mýt nebude... Tohle je jen taková přízemní a velmi zjednodušená ilustrace situace, kterou tady nevyřešíme. Spíš mě zajímají vaše strategie jak se nenechat semlít.