Pořídili jsme si labradorku, která je naprosto úžasná,poslušná, bezproblémová, velký mazel. Když jí byl skoro rok, rozhodli jsme se jí pořídit parťačku,kříženou labradorku z útulku, o 4 měsíce mladší. Je to víc jak půl roku co jsou holky spolu a my si je nemůžeme vynachválit. Myslím že základ je povaha a dobrá výchova a to, že se snesou bez problémů s ostatními psy( proto opravdu nedám dopustit na včasnou socializaci, seznamování s okolím, cizími lidmi i psy...).Když jsou holky samy, jsou úplně v pohodě, vystačí si. A když jsou s námi, jsou to nejšťastnější psi na světě a naší lásku nám oplácejí dvojnásob. Jinak starší zaujala nadřazenou pozici a mladší se bez problému podvolila. Jen už je to pořádná mela když se honí a hrají si, takže už jsou téměř pořád na zahradě než doma, a my teď přemýšlíme o tom, že dovnitř si pořídíme ještě krysaříka, ať není na gauči tak prázdno