Známí to měli přesně tak, jak píšeš.

Rodiče tam vydrželi asi půl roku, pak jako prevenci před vzájemným vyvražděním jim mladí koupili radši byt ve stejném městě (resp. rodiče prodali svoje v cizím městě, nastěhovali se k mladým, pak si za ty peníze koupili byt v tomto městě+mladí jim na to radši přidali).
Dobrotu to nedělalo - jiné představy o využití zahrady, kecání mladým do domácnosti, denní vysedávání tchýně u mladé paní v kuchyni (muž (syn) v práci, mladá paní na MD)...

Zahradní domek mají teď prázdný - resp. zaplněný přesně jak píšeš, hračkama na ven, sekačkou, nářadím atd.

Já se svojí tchýní bych do toho nešla 100%. Popravdě i nad vlastní mámou bych hódně přemýšlela. Soudím, že pro dobré vztahy mezi dospělými dětmi a rodiči je důležitá přiměřená vzdálenost.