Ano Eržiko, není čas na to, ptát se kdo je kdo.
Odučíš v šestce budoucí záškodníky, co projeví úžasnou schopnost adaptace na nové území - druhý stupeň, velice rychle oťuknou terén a rychle se učí ( od starších spolubojovníků ) hlavně to, s kým bude v hodinách sranda a kde to bude na tuhý boj.A za deset minut už běžíš do třídy sedmáků, nabuzených kulminující pubertou, jak si budou vymezovat hranice a každý se potřebuje projevit - čím víc, tím líp, ale jsou to vpodstatě jen takové drobné anarchistické akce.
Pak běžíš do osmičky, kde na tebe tupě zíraj a dělají si to svý ( učení to není ), případně jsou v podvratné činnosti a mnohem sofistikovanější a skončíš u devátáků, co vyspávají probdělé noci a pokud přistoupíš na pakt o neútočení, můžeš si ta mlít, co chceš a přestavovat si, že učíš.
Pak přijde rodič s nevinným dotazem, co ty dětské duše, máte pro ně pochopení, myslíte na jejich rozvoj i po vyučování? Jsou přece v kritickém věku, musíme okolo nich našlapovat jemně, abychom nezkřivili ty mladé výhonky.
A učitel odpoví, že samozřejmě ano, ano a před sebou vidí přinejlepším, jak do sebe vyklopí panáka,vykouří mír na duši přinášejícího jointa a přinejhorším vidí,
vlastní robátka, co už čekají až přijede jejich vlastní taxík.