Ananto,

osobně znám téměř samé takové, které považuješ za výjimečné. Tedy až na tu školu, kde jsem asistovala.

Ale už před 14 lety jsem učila na škole, kde se pro děti s SPU dělalo maximum, měli jsme skoro roční školení "mozkově kompatibilního učení" (Jana Nováčková - Respektovat a být respektován), dále školení na PAS a MR, včetně exkurze do jedné specky, v době, kdy jsem tam učila, už pátým rokem měli integrovanou holčičku s PAS....

Před šesti lety jiná škola, žádná pevná pracovní doba, přesto tam, až na jednu přesluhující důchodkyni, která navíc neučila na plný úvazek, nikdo neodcházel ze školy hned po vyučování, dodržovaly se IVP, nadaní žáci navštěvovali vyšší ročníky na určité předměty, cizinci zase nižší na češtinu, prostě individualizovalo se, integrovalo...

No a tam, co jsem teď, já bývám ve škole na sedmou a nikdy tam nejsem první. Odcházím ve čtyři a jen málokdy jsem poslední. Ve třídách pracují asistenti, máme integrované děti s SPU, VD, PAS...

Myslím, že výjimečné jsou spíš ty opačné případy, jako je ta škola, kde jsem asistovala...a jak píše Divá Bára o té vesnické škole u nich, totéž je i tady....nikdo tam nechce děti dávat, jinde se jede nadoraz, a v této "nic moc škole" mají poloprázdné třídy.