jo tak to fakt neporadím, jak postupovat
když si představím, kolik práce mi dá posadit děti k večeři, co to je, když se pořádně nenavečeří a do toho tchyně s čokoládou, máš moje upřímné soucítění
ale tím bych asi začala, požádat ji, jestli bymohla dětem čokoládu dávat vždy až po večeři a nebo i nějak omezit (např. jeden čokoládový bonbon ne tabulku) a uvidíš, jak bude reagovat
myslím, že je to lepší než otevřená konfrontace, jestli tě má ráda a je chytrá, třeba pochopí a bude vstřícná. návštěvy asi zcela neodbouráš, když jsi jediná komu to vadí.
a zaangažovala bych manžela, do vaření večeře (jednou týdně ?) do vyzvedávání na kroužcích a dalších věcí. proč bys vše měla zvládat ty, když to není ani oceněno ?
možná pak také pochopí, jaké to je vařit jídlo a děti pak utečou k čokoládě
jak je náročné zvládnout to, co zvládáš ty