Lexi, to, že se slovíčka pletou, je celkem normální, v hlavě nemáme šuplíky, abychom z nich tahali jen ty správné věci. Důležitá je ta schopnost vybavit si dané slovo, ke které patří i schopnost rozlišit, jestli si člověk vybavil ze správného jazyka. To se dá právě podpořit třeba tím, že se učíš ne jednotlivá slovíčka, ale takové "cucky"řeči, které se ti pak vybavují spolu automaticky. Takže třeba ne "dopis", ale hned "poslat dopis, dostat dopis". Ale k synovi: co by mohlo být v tvých silách: vyšetření u ppp, kde ti doporučí postupy k usnadnění výuky, informovat se u ředitele školy, zda dodržuje systém rozvrhů jeden jazyk-jeden den a ev. to zkusit domluvit, zvážit doučování pro syna v objemu 1 až 2 hodiny týdně, je-li to v tvých fin.možnostech. Rozhodně si nemyslím, že bude trpět, zvládne to. Ale jiná věc je, že si ty jazyky nejspíš neoblíbí. Možná ale, že časem sám najde motivaci. Teď konkrétně učím už pár let chlapce, docházejícího do školy s upraveným režimem, býval opravdu pomalý a těžko chápající, nyní je z něj horlivý až urputný student angličtiny, který zvládá více, než vrstevníci. To jen abys věděla, že není nutno házet flintu do žita.