Pro kluky bylo těžké sehnat neutrální oblečení, syn nebyl typ na kalhoty s rozkrokem u kolen a vytahaný triko s lebkou. Klasické džíny s košilí a normální rozepínací mikinou bez kapuce a nápisu byl kolem patnáctého roku celkem problém. Teď je dospělý a problémy nemá.
Kolem velikosti 140-145 bylo docela těžké sehnat aspoň něco, pak od 150 a víc už zase jo. Na malinké děti bylo všechno, a pak zas až na puberťáky, ta velikost mezi byla velký problém. Ale je to informace stará tak 10 let, myslím, že jsem to sem i kdysi psala.
Dcera nosí nejmenší dámskou velikost. Od malinka se mnohem líp nakupovalo na ni, než na syna. Oblečení pro holčičky je mnohem stylově a barevně pestřejší. Ale nám se stejně nejvíc líbily růžově oblečky s flitry
, takže celkem jsme problém neměly. Kvalita nic moc, ale děti rychle rostou, stejně to oblečení bylo tak na rok. Kolem té 145 velikosti si pamatuju taky menší výběr a míň zboží.