Vykazuješ velmi zajímavé komunistické uvažování, Liško. A to ti píšu jako levicově zaměřený agnostik s neutrálním vztahem k církvi.
Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele je u nás známa pod názvem redemptoristé nebo redemtoristé, v padesátých letech byli její členové persekuování, má i své mučedníky. Dnes u nás působí nejvýše 30 členů řádu.
Hlavní aktivitou redemptoristů je péče o poutní místa (zvláštní místo zde má Svatá Hora u Příbrami) a exerciční domy. Redemptoristé se věnují pořádání duchovních cvičení. Kongregace také založila komunitu věnující se lidovým misiím.
Z toho vyplývá, že jejich posláním není provoz sociálního zařízení a nebudou mít tedy zájem domov sami provozovat.
Zároveň však třicítka mužů jistě nedisponuje prostředky, kterými by mohli dotovat náš sociální systém, ani udržovat budovy - nebo se domníváš, že tyto drobné české provincie kongregací jsou nějak financovány centrálně? Žijí z práce svých členů. Možná občas dostanou finanční výpomoc ze zahraničních provincií své kongregace, ale to bylo obvyklé spíše v devadesátých letech.

Koneckonců, toto sami o sobě píšou na svých stránkách:
Od roku 1990, kdy jsme po pádu komunismu mohli začít legálně působit, jsme se potýkali se dvěma základními problémy. První z nich je personální. Spolubratři měli stále před očima fakt, že před válkou jsme byli jednou z nejsilnějších provincií na světě, a nemohli si uvědomit, že jsme nyní ve zcela jiných podmínkách. Výsledkem této mentality je roztříštěnost vizí a jejich realizace. Mnoho spolubratří zůstalo ve farnostech, protože během komunismu to byla jediná možnost, jak pastoračně působit. Druhým problémem jsou finance. Všechny nemovitosti byly zapsány na jednotlivé spolubratry, jak bylo zvykem v rakouské monarchii. Většina tzv. vlastníků během komunismu zemřela a nemohla toto vlastnictví předat druhému. V současnosti není vůle politické reprezentace majetek vrátit, a tak očekáváme v blízké době finanční kolaps provincie. Jednou z mých nepříjemných aktivit je soudní vymáhání našeho majetku. A tak další naší aktivitou je neustálé shánění finančních prostředků.
Tito muži tedy opravdu netyjí z bohatých lesů a polností, ani nesdírají kůži z robotujících poddaných. Mají holé zadky a hrstku nemovitostí, vyžadujících neustálé investice. Mají dvě možnosti: buď nechat domov spadnout, nebo se chovat tržně.

I sestry České provincie kongregace Milosrdných sester Sv. Vincence de Paul, které provozují nemocnici, ve které pracuji a jsou mým zaměstnavatelem, žijí už od roku 2000 pouze z prostředků, které vydělávají svou prací v občanských zaměstnáních a provozují nemocnici bez přispění ostatních zahraničních provincií řádu.