Já nevidím rozdíl mezi musí a má snahu - ono to vyjde nastejno.
Jako řekni mi, co bylo skvělýho přijmout nespádový 4 děti cizinců, kteří neumějí česky, max. ahoj - a to do třídy prvňáků, kde je 28 dětí. Jasně - aby nebyla diskriminace. Jenže pak se diskriminovaly děti, které sice česky uměly, ale zas měly jiný problém. Učitelka - a co mám dělat, tihle čtyři musí být vpředu a musím se jim extra věnovat, protože neumějí česky /jasně, chápu/, těchto 5 chlapců je silně hyperaktivních, ty taky musím mít vpředu /jasně, chápu, pod dohledem/, tyto děti mají od lékaře, že mají brýle a nesmějí sedět tam a tam /jasně, chápu/, malých dětí je polovina třídy, tak pochopte, někdo v té poslední lavici sedět musí /a že pak na tabuli přes habány nevidí a díky své vadě, kterou není učitelka schopna přes sdělení doktora pochopit, protože o tom nikdy neslyšela/, nevidí na tabuli, a přesto nemá a nepotřebuje brýle, to už bylo vůbec mimo její chápání - tak to už jsem chápala těžko, ale snažila jsem se, fakt, snažila, na rozdíl od učitelky, až se to vyhrotilo.