s tím dojezdem do porodnice je to zvláštní - u první bych dojela přes půl Evropy, do druhého jsem to měla 10 min autem. Nicméně druhý porod se rozběhl tak, že pokud bych nezačala balit a organizovat odjezd, narodil by se cca do 20ti minut doma. Ale ačkoliv jsem povahou domarodka, mám určité omezení, kvůli kterému jsem chtěla být v porodnici.
Tak jsem se z naladění na porod vytrhla, organizovala, balila a cestovala do porodnice, že se kluk narodil asi až za 1.5 hodiny, v porodnici.

Co se zásahů při porodu týká, jsem proti všemu, pokud to není nezbytně nutný - u prvního porodu jsem hodně krvácela, tak jsem dostala oxytocin po porodu dítěte, ačkoliv v porodním plánu jsem ho nechtěla, pokud nebude zbytí. Nechtěla jsem nástřih, natrhla jsme se (rodila jsem na stoličcce), ale hojilo se to báječně, seděla jsem hned v den porodu a o jizvě prakticky nevím. U druhého porodu (v méně alternativní porodnici) jsem oxytocin odmítla, pri vlastním tlačení jsem na personál řvala, ať na mě nesahaj (rušili mě) a měla jsem jen pidi trhlinku a to ani nešili.