Ano, ta situace té rodiny je strašně smutná, a z jejich strany se absolutně nedivím vzteku na kohokoli, kdo s tím měl co do činění, ale z toho, co tu o tom zatím padlo, tak vnímám jako jedinou zásadní chybu to, jestli s těmi rodiči jednal někdo ze zúčastněných necitlivě.
Protože:
- myslím, že "hon na logopedku" je totálně mimo mísu - přeci když se někdo důvodně domnívá, že je dítě týráno nebo zneužíváno, tak má KAŽDEJ povinnost to nahlásit, a to nejen ze zákona, ale i morální. Uvědomme si prosím, že ten dotyčný to skoro nikdy NEMUŽE VĚDĚT s jistotou, a když to nahlásí, tak je VŽDYCKY riziko, že udělá problém nevinnýmu. Jasně že je potřeba předtím trochu uvažovat, ale pokud to někdo neudělá s vědomím, že je to úplně bezdůvodný a chce jen dotyčnému "zatopit", tak CO MU CHCETE VYČÍTAT? Že je moc všímavej? Jenže zas musíme mít na paměti, že NEVÍ a vědět NEMUŽE, a přijde mi dost logická úvaha "něco mi připadá hodně podezřelý, když to nahlásím a nebude to pravda, tak se přijde na to, že se nic neděje - pro ty rodiče to bude opruz, ale jsou dospělí a nějak to rozdýchají. Když to nenahlásím a bude to pravda tak ty následky pro to dítě budou obrovský a nenapravitelný..
- to, že se do toho vložily ty ostatní orgány, bylo věcně asi taky v pořádku. I to umístění dětí u sestry mi přijde jako logické (mějme pořád na paměti, že je to situace, kdy nikdo NEVÍ s jistotou, jestli se podezření zakládá na pravdě nebo ne, a pokud by opravdu k něčemu docházelo - teď myslím obecně, ne v tomto konkrétním případě - tak je asi opravdu potřeba toho člověka od těch dětí izolovat, dokud se to neprošetří. (Podotýkám - v této fázi ještě nikdo nemůže vědět, jestli se jedná o normálního tátu nebo obtěžovatele, a ani tvrzení maminky, že za ním stojí, nelze brát jako bernou minci - může mít pravdu, ale taky o tom nemusí vědět nebo ho může krýt, a v minulosti už se takových případů vyskytlo dost).
A izolace u blízkého člena rodiny, kterého dítě zná a má rádo, se mi v této situaci jeví jako nejmenší možné zlo.
Takže jako jediná možnost pochybení mi vychází způsob jednání těch orgánů s rodiči (myslím, že by měli udělat veškerá opatření pro případ, že by byl vinen, ale při jednání s těmi rodiči mít ostře na paměti, že možná vinni nejsou a jak to s nimi v takovém případě zamává, tedy v žádném případě systémem "sprostý podezřelý").
Ale po bitvě je každý generálem, myslím, že nikoho ani nenapadlo, že by se mohlo stát to, co se stalo, i vzhledem k tomu, že pokud bylo vše tak, jak říká paní Marta, tak měli velkou šanci na úspěch (ovšem nevím, jakou roli tam hrál i strach ze stigmatu na malém městě).