Hezký večer Asi už pozdě, ale přece musím napsat :o)
Byla jsem ve stejné situaci.... Spokojená se třemi dětmi ... dvě holčičky, třetí chlapeček.. čtvrté jsme neplánovali... přece se zadařilo...
Z reakcí okolí jsem byla asi rok nebo dva vyřízená. Ano, jsme jiní. Pro okolí asi divní a úplně mimo. Standard je dvě děti (kluk a holčička)...
Teď už můžu říct, že jsem si už zvykla a jsem smířená s tím, co mi život dal a jsem imunní vůči okolí :o)) Mám čtyři děti, 13, 8, 6 a 4 roky.
Ty reakce okolí jsem ze začátku velice špatně snášela. Chodila jsem i sem na diskuzi.. nevěděla jsem, jak reagovat na takové ty řeči ... a jak to zvládáš.. jak je vůbec koupeš. .čtyři děti? .. Máš čas vůbec na sebe? a podobně... Prostě je to tak. Tečka. Ano, mám čtyři děti. Jinde v zahraničí je to normální. U nás ne.
Auto jsme koupili větší, kluci po sobě dědí oblečení, navíc už spoustu věcí neřeším.. připadám si teď bohatší.. Nevím, asi o ty zkušenosti.. Jsem hrdá na to, že mám tak velkou a krásnou rodinu. Jsou to moje děti a každý je originál. Nejezdíme na dovolenou do čtyřhvězdičkového hotelu, ale jedeme prostě k moři do apartmánu, kde se všichni v pohodě vyspíme, ze spousty věcí jsem upustila, prostě to jde a jsem tak spokojená.
Vše je o tom, přijmout to, jak to je, co je mi dáno a zvládnout to s hrdostí... Holky, občas sem jdu a přečtu si, co píšete... Myslím na Vás všechny.. Mějte se fajn a buďte se svými dětmi šťastné!
Papa
Lu