Sebrat a udělat opatření aby k nim neměl přístup, je z hlediska toho otce to samé, jen první název je laický a druhý je zřejmě terminus technicus sociálních služeb.

Myslím, že je-li k dispozici celkem vágní podezření, že otec možná při mytí dceru spíš osahává, než myje, tak není tak úplně oheň na střeše a snese to odklad. Zmiňované prodávání drog, přepadávání pump a znásilňování mi přijde urgentnější, byť celkem chápu, co vede PČR k tomu, že se to sleduje a protahuje.

Jak to udělat, když k tomu dochází beze svědků? Sledovačky, odposlechy a další šmírování zvládala už veřejná a státní bezpečnost. Nevěřím, že by to upadlo v zapomnění, spíš si myslím, že miniaturizace elektroniky to posunula o hodně dál. Takže třeba kamera v koupelně, obýváku a pokojíčku?

Myslím, že primárním cílem všech šiřitelů dobra by mělo být něco ve smyslu pomáhat, chránit, ale hlavně neškodit. Od policie, přes zdravotnictví, sociální služby až třeba po ochránce přírody, památek a osobních údajů.