Kroniko,

je mi líto, ale považuji za přednější to, jak se cítí to dítě, než jak se cítí ten dospělý - to v žádném případě neznamená, že by se k němu kdokoli měl chovat jako ke "sprostému podezřelému", ale v případě, že by se tak nedělo, tak považuju za menší problém, když se otec odstěhuje na týden ke kamarádovi, než když se neudělá NIC a případný úchyl je ponechán, aby dítě dál zneužíval, případně ovlivňoval, že nesmí nikde nic říct.

Bylo by fajn, kdyby podezírání byli jen lidé vinní a nikdy nevinní, ale jak toho chceš dosáhnout?