rozhodně bych vynechala konstatování, že jsem z toho zničená, jestli má někdo právo být zničený, je to ona. já bych klidně napsala, že těžko hledám slova, ale že chci, aby věděla, že s ní cítím, a závěrem bych možná nabídla praktickou pomoc, podle toho, jak je to reálné. že chápeš, že teď na to asi nemá myšlenky, ale kdybys jí v budoucnu mohla nějak pomoct, že uděláš, co jen půjde. plus klidně i nějaké to "xy byl skvělý kluk", pokud si to myslíš. mě jako pozůstalou by potěšilo vědomí, že ho lidi měli rádi.