Mne taky docela zaráží, že tady hodně lidí píše, že by to poznamenalo vztah mezi sourozenci. U nás to ten vztah nepoznamenalo a neznám ve svém okolí nikoho, kdo by měl se sourozencem špatný vztah kvůli babičce.

Je prostě realita, že okolí se nebude chovat k sourozencům stejně jako jejich matka. Jeden z nich může být oblíbenější mezi kamarády nebo ho můžou mít více rádi učitelé, nebo může být obdivovanější za to, že více vyniká ve sportu, že je chytřejší, že umí hrát na kytaru, že lépe vypráví vtipy, že vyhrává matematické olympiády, těch věcí bude tisíc, které by mohly zapříčinit rivalitu a nevraživost mezi sourozenci.

Zakázat dětem babičku znamená jim něco vzít. Tomu milovanému určitě, tomu nemilovanému si netroufám soudit, to záleží na tom jak špatný je ten jejich vztah. Snažila bych se tu situaci spíše obrátit k tomu něco dát než vzít. Těžko pomůže nemilovanému sourozenci to, že milovaný sourozenec taky pocítí ztrátu či bolest. Může mu spíše pomoct to, když bude mít příležitost dokázat, že on je dobrý v něčem jiném. Ocenění opravdu nemusí přijít pouze od babičky. Třeba by se dal využít ten čas, kdy je jedno dítě s babičkou k tomu, aby měl ten druhý sourozenec prostor a třeba společnost rodiče k dělání toho, co ho zajímá a baví.